Košík ( 0 položek | 0 Kč )

Jak rozpoznat včas riziko mozkové mrtvice

Kardiovaskulární onemocnění jsou v celé Evropě považována za nejčastější příčiny úmrtí.

datum : 29.09.2014 autor : MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. Interní kliniky 1. LF a VFN.

Kardiovaskulární onemocnění jsou v celé Evropě považována za nejčastější příčiny úmrtí. Kromě infarktu myokardu mají na tom svůj podíl zejména srdeční arytmie (fibrilace síní) a hypertenze, které jsou úzce spjaté s mozkovou mrtvicí, a pokud se neléčí, rizika mozkové mrtvice se násobí.

Mozkovou mrtvici může způsobit poškození tepny v důsledku neléčené hypertenze či fibrilace síní. U hypertenze je to dáno tím, že vysoký krevní tlak urychluje tvorbu sklerotických plátů ve stěně tepen mozku a takto poškozené tepny mohou prasknout nebo se ucpat krevní sraženinou a následně tak způsobit mozkovou mrtvici.

Při fibrilaci síní se srdeční síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů účinně nestahují, ale pouze se chvějí, resp. míhají (odtud český název arytmie – míhání síní) a prakticky vlastně stojí, což nahrává vzniku krevní sraženiny. „Trombus se může vytvořit již za krátkou dobu trvání a za různě dlouhou dobu se může celý trombus nebo jeho část uvolnit a krevní proud ho vmete do některé z tepen velkého oběhu. V nejzávažnějším případě do některé z mozkových tepen, kde způsobí mozkovou mrtvici,” vysvětluje MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. Interní kliniky 1. LF a VFN.

Důležitá včasná léčba

Ne náhodou tak každého třetího nemocného s fibrilací síní postihuje i cévní mozková příhoda. Stejně jako u jiných onemocnění je tedy lepší těmto onemocněním předcházet a v případě potíží je začít včas léčit. Z malého problému se velmi záhy může stát boj o život.

Bohužel prvotní příznaky těchto onemocnění nemusí jedinec vůbec rozpoznat. Proto je tak důležité chodit na preventivní prohlídky k lékaři a nechat si pravidelně změřit krevní tlak, puls a ve vyšším věku i EKG. Tyto prohlídky je pak dobré doplnit o domácí měření tlaku, zvláště po 50 letech věku. Pokud nemocný včas odhalí své problémy a začne s léčbou, může rizika mozkové mrtvice minimalizovat.

Pokud se rozhodnete pro koupi tlakoměru, pak preferujte ty, které disponují indikátory nepravidelné srdeční akce, které dokážou odhalit síňovou fibrilaci. V případě zjištění opakující se indikace arytmie je pak dobré co nejdříve navštívit lékaře a arytmii (nejspíše fibrilaci síní) potvrdit a ověřit pomocí EKG.

Při zjištěném vysokém krevním tlaku neboli hypertenzi je dobré pátrat i po dalších,  méně častých rizikových faktorech – kouření, cukrovce, dyslipidemii (zjednodušeně vysoký cholesterol) a obezitě.

„Jejich současný výskyt ve srovnání se samotnou hypertenzí podstatně více zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Riziko onemocnění zvyšuje také předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění u rodičů a sourozenců – u otce a bratra mladších 55 let, matky a sestry mladších 65 let,” dodává MUDr. Jan Peleška.

Jak správně měřit krevní tlak

Před měřením tlaku krve alespoň pět minut vsedě odpočívejte.
Nejméně 30 minut před měřením nekuřte a nepijte alkohol.
Tlak si měřte vsedě s opřenými zády a s paží podepřenou o stůl, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
Tlak měřte vždy na stejné paži.
Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba dva centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.
Měřte si krevní tlak opakovaně (alespoň dvakrát ráno a dvakrát večer v intervalu zhruba 1−2 minuty před jídlem a léky).
Vhodné je měřit si tlak optimálně sedm dní před návštěvou lékaře (nebo v případě, že byla změněna léčba). Dlouhodobě si stačí měřit tlak 1–2 x týdně.
Hodnoty krevního tlaku si zapisujte, včetně zaznamenání každé významné události (např. změna medikace, aktuální zdravotní potíže). Své zápisky pak ukažte lékaři.

Jak předcházet vysokému krevnímu tlaku

:: Buďte fyzicky aktivní minimálně 30–60 minut denně (mírná fyzická aktivita znamená, že se lehce zapotíte a zadýcháte).

:: Jezte zdravě. Váš jídelníček by měl obsahovat hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny a ořechy

:: Nepřisolujte jídlo.

:: Omezte konzumaci jídla připraveného z polotovarů, omezte konzumaci jídel z restaurací a fast-foodů. Tato jídla obvykle obsahují velké množství soli a tuku.

:: Pokud máte nadváhu, snažte se zhubnout. Váš BMI (body mass index, BMI = hmotnost v kg/výška v m²) by se měl pohybovat mezi 20 a 25.

:: Snažte se omezit vliv stresu, který na vás působí (pomáhá pravidelný pohyb, jóga, meditace, čas strávený s vaší rodinou a přáteli). Mluvte o svých problémech.

:: Omezte příjem alkoholu (u muže 1 pivo denně, u ženy malé pivo denně).

:: Nekuřte a vyhýbejte se místům, kde kouří ostatní.

Více na www.krevnitlak.cz

autor: MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. Interní kliniky 1. LF a VFN.
« Zpět
TOPlist

Zboží bylo úspěšně přidáno do nákupního košíku.

Přejít do košíku/ dokončit nákup Chci nakoupit ještě další zboží

Produkt přidán do porovnání

Přejít na stránku s porovnáním Zůstat na této stránce